Vtipný zdá se být
a přesto není,
o nic víc než chladný kout
sedm minut po setmění,
v němž bílá klaunova tvář
v spánku zmrzlém bdí.
Koutky úst stáčí se k sněhu,
dopadaje v bílou něhu
nenaskýtá o nic lepší
útočiště k noclehu
než včera
a předevčírem.
stříbrňáky tiskne dlaní,
darem od zámožné paní,
jíž směšné přijde utrpení
a miluje ta vystoupení
šaška v jehož bledé tváři
slepé oči nevidí
nic, než odraz světel, záři
a komedii života,
a přesto není,
o nic víc než chladný kout
sedm minut po setmění,
v němž bílá klaunova tvář
v spánku zmrzlém bdí.
Koutky úst stáčí se k sněhu,
dopadaje v bílou něhu
nenaskýtá o nic lepší
útočiště k noclehu
než včera
a předevčírem.
stříbrňáky tiskne dlaní,
darem od zámožné paní,
jíž směšné přijde utrpení
a miluje ta vystoupení
šaška v jehož bledé tváři
slepé oči nevidí
nic, než odraz světel, záři
a komedii života,
v pudrované tragédii.
